Lékaře se bát nemusíte. Vysvětlujte to ale svému krevnímu tlaku

U lékaře! Srdce vám skáče ven z hrudníku a tlak nezadržitelně šplhá nahoru. Sestra se už už chystá, že vám ho změří, ale vy víte, jak to dopadne. Hlásí se syndrom bílého pláště.

26.2.2020
7 minut

Člověk, kterému lékaři a zdravotnické prostředí pokaždé pořádně zvednou tlak. A to doslova. Strach z bílého pláště nebo syndrom bílého pláště je sice usazený ve vaší hlavě, ale má jasné a přesně měřitelné fyzické projevy. A to tonometrem. Vždyť se syndromu jinak říká také hypertenze bílého pláště. Zatímco si doma poctivě měříte tlak a vždycky naměříte úplně normální, v ordinaci vám vylétne nahoru a vy se přesunete do kategorie člověka s hypertenzí, vysokým krevním tlakem. Stačí zahlédnout bílý plášť, ocitnout se v ordinaci.

Tonometr je kámoš

Ten, pro koho je syndrom známým společníkem, proto už do ordinace lékaře, kde ho čeká měření krevního tlaku, nevstupuje bez papírku s naměřenými hodnotami z domova. A tonometr je jeho blízký kámoš, stejně jako třeba kartáček na zuby nebo psí mazlíček. Studie ostatně ukázaly, že pilné domácí měření tlaku je stejně přesné jako čtyřiadvacetihodinový monitoring, kdy digitální tonometr měří tlak v pravidelných intervalech po celý jeden den a noc.

A podle výzkumníků z univerzity ve finském Turku, kteří se tématu věnovali, je domácí měření nejen mnohem pohodlnější, ale také méně finančně nákladné. Podle jedné turecké studie se přitom hypertenze bílého pláště může týkat až 43 procent pacientů. A dokonce i ti, kteří se léčí s hypertenzí a doma mají díky lékům normální tlak, mohou v ordinaci vykazovat tlak pořádně vysoký.

Krevní tlak? A jaký vlastně?

Ale ujasněme si především, co to vlastně krevní tlak je. Jak vysvětlují odborníci z České společnosti pro hypertenzi, lidské srdce si lze představit jako pumpu, která svou činností zabezpečuje oběh krve v těle. Hodnota tlaku říká, jakou silou srdce vypuzuje krev do cév v celém těle, tedy do krevního oběhu, a jakou silou působí na cévní stěnu.

Když působí správně, udržuje krevní oběh, a tudíž také potřebné dodávky živin a kyslíku do těla. Když je ale síla moc vysoká, škodí cévám, srdci, mozku, ledvinám i očím. Může způsobit cévní mozkovou příhodu, infarkt myokardu, srdeční selhání, demenci, poškodit ledviny, nebo vést dokonce k jejich selhání, zhoršit zrak a také způsobit poruchy erekce. Prostě spoustu potíží, o které nikdo nestojí

Vysoký, normální, nízký tlak... Co to přesně znamená? Podle České společnosti pro hypertenzi by měl být normální tlak člověka měřený v ambulanci lékaře pod hranicí 140/90 mm Hg (milimetrů rtuťového sloupce). Hladinu krevního tlaku měřeného doma uvádí níže, pod 135/85 mm Hg. A abychom se v tom ještě lépe vyznali: Vezmeme-li jako příklad tlak 140/90 mm Hg, první hodnota tu vyjadřuje systolický krevní tlak a odráží stah levé srdeční komory, z níž jde krev do velkého krevního oběhu. Druhá hodnota vyjadřuje diastolický krevní tlak daný odporem krevního řečiště.

Děsí vás pouhý pohled na tlakoměr? Zkuste některou z technik na uklidnění.


Zkuste vědomou relaxaci...

Syndrom bílého pláště způsobuje, že tlak vylétne dočasně nad svou normální hladinu, a to pod vlivem konkrétních okolností. Jak se tedy (nejen) se syndromem bílého pláště popasovat? Pár tipů existuje. V první řadě si dopřejte ticho a klid, které skoro každý v dnešním hektickém světě potřebuje a většinou si jich příliš neužije. 

„Ticho podporuje tvorbu nových mozkových buněk, snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu a může snižovat krevní tlak, zmírňovat napětí a úzkost. Čas jen se sebou je prostor pro vnímání potřeb vlastního těla, pro obnovení vztahu k němu, pro péči o sebe – a to potřebujeme skoro všichni,“ tvrdí na svém blogu Margit.cz specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková. „Když budeme v top kondici, můžeme podávat ty nejlepší výkony. Když budeme v pohodě, můžeme pohodu také rozdávat a pomáhat ostatním,“ dodává nenapadnutelnou pravdu.

Přehledný návod, zaměřený přímo na strach z bílého pláště, přinesl Jon Johnson ve svém tematickém článku pro časopis Medical News Today. Pomoci podle něj mohou relaxační nebo meditační techniky zaměřené na dech. Ty pomáhají zklidnit se předtím, než člověk vyrazí k lékaři. Stačí pravidelně v klidu nadechovat a vydechovat, na dech se soustředit a pomoci si třeba i klidným počítáním nádechů a výdechů.

...a soustředěné dýchání

Jon Johnson také nabízí další cvičení: Zapojte smysly a soustřeďte se na věci kolem sebe. V duchu vyjmenujte tři věci, které vidíte, dvě věci, které slyšíte, a jednu věc, které se můžete dotknout. Je to cvičení, které pomáhá soustředit se na okolí a odvést pozornost od toho, co je zdrojem strachu. Věnovat se mu můžete třeba v čekárně, než na vás u lékaře přijde řada.

Pomoci může i krátká relaxace těsně před měřením tlaku, vsaďte opět na pár hlubokých nádechů a výdechů, které zklidní přílišnou nervozitu. A v neposlední řadě, jestli se měření tlaku odehrává ve stresujícím prostředí plném šumu a lékařského personálu, požádejte, aby vám tlak změřili v nějaké klidnější místnosti, která vás bude méně stresovat a kde budete mnohem méně nervózní.

Svůj tip nakonec přidává také Eva, které syndrom bílého pláště její praktický lékař „diagnostikoval“ už před mnoha lety. Než jí teď změří tlak, moudře pokaždé odvede její pozornost jinam nenáročnou a příjemnou konverzací. Znají se dlouho, popovídají si o zahradničení, což je Evy vášeň, a o dětech i vnoučatech. A tlak je na tom za chvíli přeci jen o něco lépe, než když vběhla do ordinace ještě navíc vystresovaná z cesty a čekárny.

Nic nepodceňujte a dbejte na prevenci

Ovšem ani vysoký tlak způsobený syndromem bílého pláště nepodceňujte. Neznamená to, že vás navždy chrání před skutečnou a dlouhodobou hypertenzí. Tu pak bude navíc kvůli syndromu možná mnohem obtížnější skutečně poznat.

Vědci přitom stále debatují o tom, a mají protichůdné názory, zda a jak by bylo možné syndrom bílého pláště léčit. Neshoda zatím panuje také v tom, zda má, nebo nemá dočasné zvýšení tlaku v ordinaci nějaký negativní vliv na zdraví. Někteří lékaři však jsou toho názoru, že i dočasná hypertenze v ordinaci může být známkou náchylnosti k závažnější poruše krevního tlaku nebo ke kardiovaskulárním potížím.

Každopádně se tedy věnujte prevenci. Podle České společnosti pro hypertenzi je třeba být fyzicky aktivní, jíst zdravě, nepřisolovat si jídlo, udržovat si normální váhu, omezit vliv stresu, omezit alkohol a také nekouřit – a to ani pasivně.

Článek původně vyšel v magazínu Beyli Dental. Přečtěte si celý magazín.